Již 6. ročník Konference COMSOL Multiphysics bych očima organizátora nazval ročníkem „spojovacím“. I to je totiž funkce distributorů. Setkáváme se s mnoha týmy z firem a akademických pracovišť a nejednou nás napadá – tihle dělají to, co jiným chybí. Setkání, jako je to námi pořádané, jsou ideální příležitostí propojovat týmy, jejichž společným jazykem jsou matematické simulace. Letos se nám to dařilo náramně, a tak se propojili například CFD specialisté z Prahy s týmem hledajícím CFD modeláře v Brně.

Konference sice startovala ráno ve čtvrtek 26. května, ale mnoho hostů do hotelu přijelo o den dříve, aby si ušetřili brzkou ranní cestu. Předkonferenční středa bývá tradičně veselá. Od odpoledne se v hotelovém baru trousili hosté s nápadnými konferenčními visačkami a vše vygradovalo společnou večeří, po které se diskutovalo až do brzkých ranních hodin. Za sebe mohu říct, že se probralo mnoho aktuálních témat – profesních i neprofesních. V tomto vydá jedna prezenční konference za všechny možná online setkání světa. Bohužel, restaurace a bar hotelu nepočítá s tak intenzivními diskusemi. Oficiálně zavírají v 22.00 a neoficiálně jsme se poroučeli ven o půlnoci. Další zhruba hodinu a půl se postávalo a posedávalo venku. Zásoby se však tenčily a kolem půl druhé jsme se rozloučili. Nejdéle vydrželi hosté z Mendelovy univerzity v Brně. Zanedlouho po rozloučení jsme je k našemu překvapení potkali znovu, jak bloudí a hledají vskutku špatně označený pokoj. A tak se zrodila naše historicky nejpozdnější (nebo nejrannější?) technická podpora – doprovodili jsme je na pokoj.

Čtvrteční program byl letos nabitý. Po úvodním slově finančního ředitele Petra Byrona jsem v pouhých 20 minutách prezentoval nový nástroj pro kvantifikaci nejistot výsledků. Poté již následovaly dva živé vstupy speciálního hosta Linuse Anderssona z COMSOL. Před přestávkou nás Linus provedl širokými možnostmi modelování akustiky v COMSOL Multiphysics. Vyprávění doprovodil ukázkou modelu parkovacích senzorů. Linus nejprve vypočítal vyzařovací charakteristiku jednoho senzoru, která se použila pro model automobilu couvajícího ke sloupkům. Teprve po přestávce však Linus vytáhl opravdové eso z rukávu, kdy v prezentaci zaměřené na modelování uživatelem definovaných rovnic předvedl simulaci letu komára a to hned na dva způsoby se stejným výsledkem. Česko a Slovensko je prý poměrně charakteristické tím, že máme mnoho uživatelů implementujících vlastní rovnice a následná bohatá diskuze to jen potvrdila. Po obědě nás náš nový kolega Radko Kozakovič seznámil s ukázkou modelu pohybu a deformace kompresoru. Radko se u nás zaměřuje na strukturální mechaniku, dynamiku a simulace mechanismů. Poté se mikrofonu chopil Matouš Lorenc, jenž předvedl nové a bezkonkurenční schopnosti COMSOLu v oblasti zpracování realistických výpočetních domén ze scanneru, MRI nebo CT. Připravil si také ukázku, konkrétně model stehenní kosti. Po povedeném příspěvku Matouše vystřídal Radko s druhým příspěvkem, tentokrát o modelu tlaků, rychlostí a deformací otopné soustavy reprezentované beam prvky v Pipe Flow Module. Poslední čtvrteční online přenášená prezentace se týkala simulace rizika kondenzace. Auditorium jsem se snažil provést možnostmi Heat Transfer Module se zaměřením na modelování vlhkostně-teplotního pole. Ukázal jsem model výpočtu vlhkosti v obvodové zdi domu a detailněji výpočet rizika kondenzace v elektronickém přístroji umístěném ve venkovních prostorách letiště v New Yorku. Z formálního programu jsme ještě stihli rokovat s vyučujícími na koordinační schůzce s univerzitami, ale čas se krátil a brzy jsme se odebrali k autobusu, který nás odvezl do vinárny U Bednářů v Pavlově. Po vtipné a poměrně decentní degustaci vedené panem Radimem Nekvasilem jsme se v půlnoci vrátili zpět do Zaječí, kde zábava pokračovala neřízeně ve skupinkách. Já jsem kupříkladu s hosty z ČVUT, firmy Leoni a již zmíněnou posádkou z Mendelovy univerzity vůbec poprvé podnikl výšlap na rozhlednu Daliborka v noci. Pravda, ve dne je zajímavější výhled, ale v noci byla zajímavější cesta. Zvlášť po degustaci vín. Všichni přežili.

Páteční program mě překvapil ze všeho nejvíc. Dušan Nešpor z firmy TESCAN odstartoval plejádu skvělých uživatelských příspěvků. Dušan představil simulaci zdroje plazmatu. Velmi důmyslně dokázal úlohu zjednodušit a získat potřebný náhled do komplikované fyziky, čímž prokázal opravdové mistrovství v matematickém modelování. Druhý v pořadí hovořil vážený host, kterým byl profesor Bohuslav Gaš z Univerzity Karlovy. Pan profesor dokázal přítomné srozumitelně uvést do jeho výzkumu v oblasti fyzikální chemie. Příspěvek se zabýval Matematickým modelem elektromigrace v nanorozměrech a jednalo se o část výzkumu, kterou publikoval v prestižním vědeckém časopisu. Jeho model byl dokonce vybrán na obálku. Vystřídán byl Petrem Bartoňem z Ústavu fyziky plazmatu AVČR, kde s COMSOLem simulují asi nejkomplikovanější geometrie, které jsem v dosavadní kariéře viděl. Cílem prezentace bylo ukázat výsledek programu, který Petr briskně napsal v JAVA kódu za účelem automatického výběru tisíců různě velkých ploch pro okrajovou podmínku v útrobách tokamaku. Dalším přednášejícím byl Štěpán Papáček, jehož prací byla simulace procesů se dvěma časovými škálami pomocí Equation-Based Modellingu. Před přestávkou stihl svůj příspěvek přednést také Jakub Koláček, nadaný student z Fakulty chemické VUT v Brně. Kuba ukázal, jakým způsobem lze studentům přiblížit fyzikální/chemické děje pomocí aplikace. Jeho výuková aplikace Simulace baterie vytvořené z citronu byla příjemné zpestření. Po přestávce se mikrofonu chopili podobně zajímaví hosté z Liberce, jmenovitě Petr Rálek a Aleš Balvín. První jmenovaný prezentoval Numerický model hlubinného geotermálního výměníku z případové studie Litoměřice, druhý jmenovaný ukázal svoji první simulaci v COMSOL Multiphysics – Transport radionuklidů z kontejneru s vyhořelým radioaktivním odpadem skrz bentonitovou bariéru. Na závěr konference jsme zařadili workshop -Úvod do modelování COMSOL Multiphysics na poměrně nezvyklé úloze topologické optimalizace chladiče pro 3D tiskárnu. Veškeré prezentace naleznete ke stažení v našem archivu. Po závěrečné děkovačce jsme se naposledy sešli na obědě, kde probíhala loučení a poté již návraty domů do všech koutů Česka a Slovenska. Snad se Vám setkání líbilo stejně jako nám a za rok se opět potkáme.

Těšíme se na Vás v roce 2023 v podobném termínu na konci května.
Martin Kožíšek